Historii letecké dopravy v Československu a České republice v období poválečném jsme se již věnovali. Dnes se podíváme hlouběji do historie a budeme se věnovat historii letecké dopravy předválečné.
První let Československých aerolinií provedl pilot Brabenec na trati Praha – Bratislava 29. října 1923. Odstartoval ve 12.35 a k letu použil stroj Aero A-14. Cestujícím byl redaktor Lidových novin Václav Konig, nákladem bylo 760 gramů pošty.
Aero A-14
Aera A-14 sice nesly hlavní tíhu dopravy v počátcích ČSA, byly to však pouze nouzově upravené vojenské stroje, pro tento účel nepříliš vhodné. Prvním strojem s uzavřenou kabinou cestujících se stal stroj Aero A-10. Ten mohl přepravit 3 cestující (nouzově 5) a v parku ČSA byly 4 kusy. Vyřazeny byly ale záhy, motory Maybach totiž nebyly příliš spolehlivé.
Aero A-10
Stav letadlového parku ČSA bylo potřeba řešit, proto byly pro potřeby zkoušek i nasazení na linkách společnosti tři stroje, stalo se tak na pražské letecké výstavě v roce 1924. Kandidáty na službu u ČSA byly letouny Junkers F-13, de Havilland DH-50 a Farman F-62 Goliath.
Junkers byl moderní letoun typický vlnitým potahem. V barvách ČSA byl jediný kus, navíc nelétal na pravidelných linkách.
Junkers F. 13
Strojů DH-50 bylo v Aeru licenčně postaveno 7 kusů, odvedly poctivý kus práce, na linkách ČSA odlétaly více než milion kilometrů. Britové velmi chválili dílenské zpracování, které bylo lepší než u originálu.
Aero/de Havilland DH-50
Velkoletoun Farman F-62 Goliath byl první dvoumotorový stroj ČSA. Mohl přepravit 12 cestujících v prostorné kabině, ti měli k dispozici i „vyhlídku“ v nosu letounu. Konstrukce byla v době nákupu již zastaralá, původ v bombardéru z první války stroj nezapřel.
Farman F-62 Goliath
V Letovu se při konstrukci typu Š-19 inspirovali právě DH-50 a vytvořili stroj obdobné koncepce. Ten vycházel z bombardéru Š-6 a díky tomu byl cestující nucen nastupovat po žebříku, stejně jako do DH-50. U ČSA létalo sedm kusů s různými motory.
Letov Š-19
Aero A-23 z roku 1926 bylo společně s Avií BH-25 (ty používala Československá letecká společnost, založená roku 1927) prvním letadlem tuzemské konstrukce s toaletou na palubě.Musíme si ale trochu poupravit představu o technickém řešení této toalety. Použití toalety se blížilo bombardování, ovšem s použitím jiné munice. Aerovky létaly na trase do Užhorodu, aerolinky jich vlastnily sedm.
Aero A-23
Avia BH-25
Aero A-38, pokračovatel třiadvacítky, mělo již uzavřenou kabinu posádky, navíc konečně situovanou před křídly. To mělo výhody lepšího výhledu pilotů vpřed, zejména při startu a pojíždění. ČSA používalo tři tyto jednomotorové dvouplošníky pro 8 cestujících v letech 1930 až 1937. Letoun to byl solidní, ale aerolinky se již od počátku třicátých let přikláněly kvůli větší bezpečnosti k používání vícemotorových letadel. Palubnímu mechanikovi přibyla i funkce telegrafisty.
Aero A-38
Když Lindbergh ve svém letadle překonal Atlantik, probudil touhu mnohých po podobném dobrodružství. U nás se myšlenky chopil známý akrobatický pilot kpt. František Malkovský a Aero pro let připravovalo dálkový letoun Aero A-35. Přípravy na let byly nakonec zrušeny, neboť panovaly obavy o dobré jméno československého letectví v případě neúspěchu akce. Stroj byl upraven na dopravní. Zkušební provoz u ČSA proběhl úspěšně, a proto bylo objednáno dalších šest kusů.
Aero A-35
Ford 5-AT-C Tri Motor byl celokovový dopravní letoun. Objevil se v jednom exempláři na první zahraniční lince do Zagrebu. Bohužel dne 22. srpna 1930 tragicky havaroval na Vysočině, nikdo na palubě nepřežil.
Ford 5-AT-C Tri Motor
Avia F-VIIb/3m byl v licenci stavěný třímotorový Fokker F-VIIb/3m. Stroj se nevyznačoval nijak pronikavým technickým řešením, ale byl to neúnavný a spolehlivý dříč, což je u dopravních letadel to nejdůležitější. Stroje používala i Československá letecká společnost
Avia F-VIIb/3m
Pouze v jediném kuse se u ČSA objevil italský třímotorový stroj Caproni Ca-97.
Caproni Ca-97
Letov Š-32 od počátku trpěl konstrukčními nedostatky. Problémem byl experiment s celokovovými křídly. Po nehodě OK-ADB v Karlových Varech používaly aerolinky zbývající čtyři stroje již jen k nákladní dopravě.
Letov Š-32
Saunders Roe A-19 Cloud byl jediný obojživelný letoun v historii ČSA. S úspěchem byl používán pro dopravu turistů mezi jugoslávskými pobřežními letovisky. Okupaci stroj přečkal rozebrán na Výstavišti v Holešovicích. Po válce se dostal trup letounu do soukromých rukou a byl svépomocí přetvořen na motorovou jachtu. Dnes je zachráněný trup vystaven v Leteckém muzeu Kbely.
Saunders Roe A-19 Cloud
Airspeed AS-6 Envoy si ČSA pořídily ve čtyřech kusech pro svoji nově otevřenou nejdelší linku Praha – Moskva. Létalo se s mezipřistáními přes Užhorod, Kluž, Jasy, Kyjev a Brjansk. Trať dlouhá necelých 2 500 km trvala 10 až 11 hodin. Byl to první typ se zatahovacím podvozkem ve flotile ČSA. Přezdívalo se mu „Ruský expres“.
Airspeed AS-6 Envoy
Dopravní Fokker F-IX, nedosáhl ani zlomek úspěchů menšího typu F-VII., Fokker vyrobil pouze několik kusů pro KLM. A proto mohlo být pro Holanďany příjemným překvapením, že licenci zakoupilo československé MNO, pro které měla Avia vyrábět stroj upravený jako bombardér Avia F-IX. Vedle toho vznikly pro ČSA i tři civilní dopravní letouny označené Avia F-IXD.
Avia F-IXD
Savoia Marchetti SM-73, italský třímotorový dolnoplošník smíšené konstrukce s přepravní kapacitou 17 cestujících byl posledním typem, který rozšířil flotilu ČSA před válkou. Naše státní aerolinky nasadily 6 těchto strojů. V srpnu 1938 při letu z Prahy do Paříže havaroval OK-BAG za nepříznivého počasí na území Německa. Z cestujících ani z posádky nikdo nepřežil, při tragédii zahynul i první šéfpilot ČSA kpt. Karel Brabenec.
Savoia Marchetti SM-73
Elegantní letušky, které se staraly o pohodlí cestujících se na linkách ČSA objevily v roce 1937. První z nich se jmenovala Mája Stará.
Druhou společností na československém nebi byla Československá letecká společnost, o které jsme se již v textu několikrát zmínili. V jejím parku se objevil i největší Fokkerův letoun, typ F-XVIII a to hned ve dvou kusech.
Fokker F-XVIII
Jednomotorvý Fokker F VIIa se objevil ve flotile ČLS ve dvou kusech, zakoupených od KLM.
Domácí Avia Av-51 se příliš nepodařila.
Nejmodernějšími stroji v parku ČLS se staly Douglasovy letouny DC-2 a DC-3, ČLS byla po KLM jejich největším evropským uživatelem. „Dvojky“ se objevily na našem nebi v roce 1936.
Douglas DC-2
Douglas DC-3
Velkou pozornost ČLS věnovala propagaci svých nadstandardních služeb poskytovaných moderními letouny v tehdejších médiích.
Musíme se ještě zmínit o velmi nadějném prototypu dopravního letounu domácí konstrukce, stroji Aero A-204. Ten byl vyvíjen pro ČSA, ty ale nakonec od objednávky odstoupily a elegantní stroj se v sérii nestavěl.
