Dnes se podíváme na další zajímavost z období druhé světové války, operaci Starkey.
Operace Starkey byla invazí, která nikdy nebyla… Válečné roky jsou plné operací, které měly jen zmást nepřítele a vnutit mu existenci neexistujících plánů. V tomto případě Britové a Američani systematicky silně bombardovali pečlivě vybrané cíle a sestavili invazní flotilu prázdných lodí. To byly ty hlavní nástroje k oklamání nepřítele za kanálem…
I díky skutečné invazi 6. června 1944 a spoustě informací o ni se do povědomí veřejnosti události z léta roku 1943 příliš nedostaly.
Akce byla velmi pečlivě plánovaná, zahrnovala jednotky britské a kanadské armády, Královského námořnictva i obou letectev – RAF a USAF. Celkový plán byl pojat jako „plánování útoku na Boulogne“.
Oblast, kde měla proběhnout operace Starkey.
Boulogne, oblíbený prázdninový cíl, patřila mezi velmi těžce bráněná města v regionu Pas-de-Calais. Akce měly být tak silné, že pokud by bylo zaznamenáno citelné narušení obrany v oblasti, z operace Starkey by se stala realita a došlo by ke skutečnému vylodění.
Veškeré plány byly propracovány do posledního detailu, tisíce britských a kanadských vojáků čekaly v nástupních prostorech, lodě Královského námořnictva byly připraveny palbou krýt vylodění. Bylo vykonáno 15 000 vzletů stíhacích letounů, 3 000 vzletů středních bombardérů ve dne a stejný počet v noci.
Nákres aplikace invazních pruhů pro jednomotorová letadla.
Nákres aplikace invazních pruhů pro jednomotorová letadla.
K vlastnímu vylodění byly vybrány pláže mezi Audresselles a Ambleteuse, šest mil severně od Boulogne a pak v prostoru od řeky Brone k Hardelotu, sedm mil jižně od Boulogne. V těchto oblastech se do akce měly zapojit i jednotky commandos, námořní pěchoty a parašutistů. K následnému vylodění mělo podle plánů dojít v oblasti lázní La Portel, zde vyloděné jednotky měly zabránit zničení Boulogne před obsazením města spojenci.
Obdobný nákres, tentokrát pro stroje dvoumotorové.
Realizace pozemních operací ambiciózního plánu byla záhy zrušena. Proti byla celá generalita, snad s vyjímkou jediného generála, velitele Bomber Command Harrise. Hlavním důvodem byla nedostatečná síla a připravenost spojeneckých jednotek. V klamání nepřítele se ale pokračovalo plnou silou, námořní a letecké operace byly zintenzivněny a 1. kanadská armáda se přesunula do nástupních prostor v sektoru Portsmouth – Southampton, 2. britská armáda pak do oblasti Dover – Folkestone – Newhaven a do těchto prostor byla soustředěna i „invazní“ plavidla.
Spitfire Mk. Vb opatřený invazními pruhy v rámci operace Starkey.
V první fázi operace od 16. do 24. srpna 1943 680 amerických a 156 britských letounů bombardovalo letiště a cíle dopravní a průmyslové infrastruktury. V druhé fázi, vymezené datumy 25. srpen až 6. září byly cíle rozšířeny o muniční sklady a zásobníky paliva v lesích v okolí Boulogne a v jejím rámci byly svrženy tisíce tun bomb, především tříštivotrhavých. Kulminační fáze probíhala od 6. do 8. září 1943, v jejím průběhu se bombardovací útoky zaměřily na dělostřelecké pozice v oblasti. Tento postup měl Němce utvrdit v přesvědčení, že v prostoru regionu Pas-de-Calais dojde v vylodění spojeneckých vojsk.
Tento A-20 je často připisován vylodění v Normandii. Snímek je ale z období léta 1943 a operace Starkey. Tento Boston byl ztracen 4. června 1944 a vylodění v Normandii se tak nemohl zúčastnit.
9. září ráno bylo na hladině kanálu La Manche nebývale živo. K francouzskému pobřeží směřovala flotila 355 lodí, bárek z Temže, výletních parníků a torpédoborců. V míli širokém proudu se blížila k Francii flotila, která na palubách nenesla jediného vojáka… V devět hodin ráno byl vydán kódový povel „Backchat“, lodě obrátily o 180 stupňů a zamířily zpět k britským přístavům. Proběhla invaze, která neproběhla…., prakticky bez povšimnutí ze strany nepřítele. Jedním ze smutných výsledků ambiciózního plánu na zmatení nepřítele bylo mnoho mrtvých francouzských civilistů, zabitých během bombardování. Jen v La Portel, kde se nacházely dělostřelecké baterie a bylo intenzivně bombardováno v kulminační fázi operace jich zahynulo na 500.
Bílý nos Whirlwindu určuje, že se letoun účastnil bojových letů v rámci operace Starkey.
Pro nás modeláře je zajímavé, že v průběhu operace Starkey byly poprvé použity černobílé invazní pruhy k odlišení vlastních a cizích strojů. Vypadaly jinak, než ty dobře známé z pozdějšího vylodění v Normandii a vám se naskýtá možnost mít spojenecké letouny s „tak trochu jinými pruhy“. V podobě z operace Starkey jsou známé Spitfiry Mk. Vb, VII a IXc, Whirlwindy a Bostony.
V katalogu firmy Special Hobby najdete Whirlwinda od 263. squadrony v markingu operace Starkey a Boston od 88. peruti taktéž nese tento marking.
Honza Polc