HAWKER SEA HURRICANE, 1/32 FLY, TESTOVACÍ STAVBA

Hawker Hurricane byl jedním z nejvýznamnějších stíhacích strojů v historii britské RAF a druhé světové války vůbec.

Byl to první jednoplošný stíhací letoun ve službách RAF a stal se legendou v letecké Bitvě o Británii. Šéfkonstruktér firmy Hawker Sydney Camm vycházel při konstrukci Hurricanu z dvouplošníku Hawker Fury, s cílem co nejjednodušeji jej zkonvertovat na jednoplošník. Měl v úmyslu co nejvíce využít konstrukční celky převzaté z Fury, především trup. Stavba prototypu pokračovala rychle, bez větších problémů. Zbrusu nový Hawker F.36/34, jak byl nový typ prozatím označován, prototyp K5083, poprvé vzlétl 6. listopadu 1935. Byl to poměrně velký letoun se širokým zatahovacím podvozkem, dvoulistou pevnou vrtulí, zakrytou kabinou pilota a kovovým křídlem o velké tloušťce, potaženým však ještě zčásti plátnem. Trup příhradové konstrukce byl svařen a snýtován z ocelových a duralových trubek, vnější tvar tvořila lehká dřevěná konstrukce potažená plátnem.

S motorem Rolls-Royce Merlin C o výkonu 1 030 koňských sil dosáhl maximální rychlosti 504 km za hodinu. Trup příhradové konstrukce byl svařen a snýtován z ocelových a duralových trubek, vnější tvar modelovala na něm připevněná lehká dřevěná konstrukce potažená plátnem.

Do služby v RAF vstoupil koncem třicátých let. Opravdovou zkoušku ohněm ovšem podstoupil nový letoun na jaře 1940 ve Francii. Tam RAF přišlo o 261 Hurricanů. V následující Bitvě o Británii se však Hurricane v boji osvědčil. Robustní konstrukce letounu byla schopná snést daleko větší poškození než jiná letadla, což spolu s velkou stabilitou při střelbě z něj učinilo nejúspěšnější stíhací letoun bitvy o Británii. Spíše než stíhačkou, stával se ale po skončení bitvy o Británii Hurricane více bitevníkem či stíhacím bombardérem. Instalací nového výkonnějšího motoru Merlin 20 vznikla verze Hurricane II. Na počátku roku 1941 dostala nová verze Mk II zesílené celokovové křídlo, umožňující instalovat mnoho variant mohutnější výzbroje.  Varianta IIB měla pak 12 kulometů a závěsníky pro dvě 250 či 500 librové pumy. Varianta Mk.IIC byla vyzbrojena čtyřmi 20mm kanóny Hispano a stala se nejrozšířenější verzí Hurricanu. Další verze Mk.IID byla vyzbrojena dvěma 40mm protitankovými kanóny se proslavila v Africe při bojích s tanky Rommelova Afrikakorpsu. Mimořádnou palebnou sílu získal Hurricane vyzbrojením osmi raketami zavěšenými pod křídlo. V kritické době nedostatku letadlových lodí působil Hurricane též jako stíhačka na jedno použití při obraně spojeneckých konvojů, když měl ničit nebezpečně dotírající německé dálkové bombardéry Fw-200 Kondor. Na vybrané nákladní lodi na instalovaném katapultu čekal na jejich útok, pak rychle odstartoval k obraně konvoje. Po souboji musel pilot z Hurricanu ale musel buď vyskočit padákem, nebo přistát na pevnině, pokud k ní doletěl nebo na vodu poblíž lodi.

Plnohodnotnou námořní verzí byla rekonstrukce letounu na Sea Hurricane pro působení z letadlových lodí, především eskortních. Celkový počet námořních Hurricanů byl cca 1100 kusů různých verzí, nejpočetnější z nich byla verze Sea Hurricane II C (400 letounů). Působily jak v Atlantiku, tak i v Pacifiku. Hurricany také sloužily v letectvech Jugoslávie, Rumunska, Finska a především v Sovětském svazu, kde bylo dodáno téměř 3000 kusů. V Rusku byly také postaveny dvoumístné pozorovací a cvičné verze Hurricanů. S celkovým počtem 14 543 postavených letadel to byl nepochybně jeden z nejdůležitějších válečných letounů druhé světové války.
Je tedy nepochopitelné, že byl tento populární stroj mimo zřetel mainstreamových výrobců plastikových modelů v měřítku 1/32. Z přelomu šedesátých a  sedmdesátých let pochází model firmy Revell, který ovšem již dávno nesplňuje požadavky kladené na kvalitu stavebnic v tomto měřítku. Tamiya, Hasegawa nebo Trumpeter zůstaly mimo hru a tak se téměř po čtyřiceti letech objevily stavebnice několika verzí Hurricanu firmy Pacific Coast Model (mimochodem s českými kořeny). Jednalo se o typické short runy doplněné rezinovými a fotoleptanými díly, určené pro zkušené modeláře, vyžadující dosti práce. Cena (okolo 2000,- Kč) a dostupnost učinily z těchto stavebnic exkluzivní záležitost. Rozhodně nepatřily mezi běžně dostupné modely. Názory na kvalitu se lišily, ale rozhodně se dal ze stavebnic postavit slušný model. Konečně před dvěma lety ohlásila česká firma FLY novinku v měřítku 1/32 – všemi opomíjený Hawkwr Hurricane. Postupem doby se objevily stavebnice Hawker Hurricane Mk IIc, Hawker Hurricane Mk IIc Trop, Hawker Sea Hurricane Mk IIc, Hawker Hurricane Mk I, Hawker Hurricane Mk I Trop a Hawker Hurricane Mk IIb.

Měl jsem k dispozici stavebnici Sea Hurricanu IIc, tedy námořní verzi kanónového stroje.

Poměrně velká krabice s kresbou letounu nad mořskou hladinou s letadlovou lodí v pozadí obsahuje výlisky zhotovené technologií short-run, rezinové odlitky, fotoleptané díly, fólie s natištěnými přístroji, obtiskové aršíky a stavební návod. Plastové výlisky zhotovené technologií short-run, základní rezinové díly, fotolepty a fólie jsou totožné s verzemi Mk IIc a Mk IIc Trop. Hlavní díly ve čtyřech rámečcích (celkem 82) jsou vylisovány z béžové hmoty, čistě, bez otřepů či jiných vad.

Dále obsahuje stavebnice 26 dílů rezinových a zhruba 60 dílů fotoleptaných, fólii s natištěnými přístroji, obtiskové aršíky a stavební návod. Trup a křídlo jsou opatřeny negativní paneláží a negativní linkou a kompletním nýtováním. To je většinou v pozitivním provedení kromě náběžné hrany křídla a několika panelů na křídle.

Ty jsou opatřeny  nýtováním v negativu. Motorové kryty a odnímatelné panely na trupu mají také realisticky znázorněné upínací rychlošrouby.

Také plátěný povrch zadní části trupu a řídících ploch věrně odpovídá realitě.

Povrchové krytky na křídle jako ve skutečnosti vystupují nad povrch. Paneláž a nýtové řady odpovídají výkresům v polské publikaci AJ Press. Jelikož křidélka s hezky ztvárněným plátěným potahem jsou součástí polovin křídla, provedl jsem první větší úpravu stavebnice, tj. jejich odřezání, doplnění a úpravu náběžné hrany.

Vypadají potom shodně jako ocasní plochy, které jsou oddělené už přímo ve stavebnici.

Další úpravou křídel je vypilování vyhazovacích otvorů nábojnic, ve stavebnici řešené jen narytím. Náprava je celkem rychlá a jednoduchá.

Další řezání nás čeká při náhradě spodní části trupu rezinovým dílem s vybráním pro přistávací hák. Jestliže se budeme držet návodu a pečilvě začistíme díly, bude to bez problémů. Přistávací hák je zhotovený z rezinu.

Sea Hurricany byly také vybaveny záchyty pro start katapultem, které jsou ve stavebnici také rezinové. Podle dostupných fotografií je letouny, které nám stavebnice nabízí,pravděpodobně neměly.

Demontovatelný panel na pravé straně trupu usnadňující pilotovi nástup je vylisován samostatně a není nutné ho vyřezávat. Z vnitřní strany trupu v interieru jsou nalisovány některé detaily . Zbytek dodáme z leptu. Interier slepíme ze samostatných dílů trubkové konstrukce, zadní přepážky, protipožární přepážky a základu opěr pro nohy pilota. Palubní desku, upínací pasy, drážkovaný plech na opěru pro nohy a další detaily použijeme z přiložené leptané planžety. Palubní přístroje jsou natištěné na folii.

Sedačka pilota je rezinová, upínací pásy fotoleptané. Podle fotografií můžeme doplnit další detaily, které  byly vedeny na bocích a pod podlahou kokpitu a i na samotné trubkové konstrukci.

Poloviny trupu také dobře lícují a obejdeme se bez většího tmelení.

Slepíme díly upraveného křídla (vypilované vyhazovací otvory nábojnic a odřezaná křidélka). Následně vlepíme rezinovou podvozkovou šachtu. Také tu můžeme vylepšit podle fotografií o dalšín detaily.

Do křídla vlepíme plastové nosníky, které nám udrží tlustý profil křídla. Spoj křídla na horní straně bude třeba mírně tmelit, na straně spodní nalepíme přes spoj fotoleptané pásnice, zde se tmelení vyhneme.

Do chladiče glykolu vlepíme fotoleptané díly, doporučuji vytvořit přepážky, aby nebylo vidět skrz.

Také do vstupu vzduchu k motoru nalepíme leptanou síťku. Podvozkové kryty mají pozitivní nýtovaní. Podvozkové nohy a další drobné díly musíme pečlivě začistit. Je to dáno zvolenou technologií lisování, proto najdeme drobný otřep. Kola jsou rezinová a hezky detailní. Dalším PUR dílem jsou čtyři hlavně 20 mm kanonů v provedení s tlumící pružinou na zadní polovině hlavně.

V rámečku s čirými díly nalezneme dvoudílný překryt kokpitu, zasklení světlometů, pozičních světel, signálního semaforu na centroplánu a koncové světlo na kormidlo SOP a pancéřové sklo čelního štítku, které se lepí zevnitř čelního štítku.
Čiré díly jsou odstříknuty čistě bez kazů, tloušťka je přiměřená. Středně velký obtiskový aršík nabízí označení pro čtyři letouny.
Soutisk barev je dobrý, odstín barev u kokard i písmen taky odpovídá. Další malý aršík  obsahuje popisky v černé a žluté barvě. S obtisky se pracuje bez problémů, jsou lesklé, dobře reagují na Adhesol i Hypersol a mají dobrou krycí schopnost.

Čtyři nabízené kamufláže jsou věrohodné, doložené i fotograficky. Jedná se o následující stroje:
1) Hawker Sea Hurricane Mk.IIc-No. 824 Sqdn FAA-HMS Striker 1944, pilot Sub-Lt. P.A. Clark

2 ) Hawker Sea Hurricane Mk.IIc-No. 835 Sqdn FAA-HMS Niarana, pilot Sub-Lt. A. Burghama, 1944 severní Atlantik

3) Hawker Sea Hurricane Mk.IIc-No. 835 Sqdn FAA-HMS Nairana, severní Atlantik, léto 1944

4) Hawker Sea Hurricane Mk.IIc-No. 825 Sqdn FAA-HMS Striker, počátek roku 1944

Stavební návod v podobě 24stránkové knížky formátu A5 je velmi přehledný. První část nás ve 40 krocích provádí stavbou. I když je určen pro všechny verze Hurricanů nabízených firmou FLY, zkušení modeláři, pro které je stavebnice určena, s tím nebudou mít problémy. Další část návodu se skládá z barevně nakreslených podsestav stavebnice. Na závěr jsou uvedena již shora popsaná kamuflážní schémata.

Rozhodně doporučuji pořídit si některou z mnoha publikací zabývající se tímto letounem. Nepřeberné množství informací včetně dobových fotografií také přináší Internet.
Níže uvádím přehled některých publikací, které se vztahují k tomuto letounu:
1. The Hurricane II Manual, edited by Dr. Michael Fopp, Greenhill Books, 1944/2003
2. The Modellers Datafile #2: The Hawker Hurricane, Richard Franks, SAM Publications, 1999
3. Walk Around #14: Hurricane, Ron MacKay & Don Greer, Squadron/Signal Publications, 1998
4. Aero Detail #12: Hawker Hurricane, Shigeru Nohara, Hajime Ohsato and Scott Hards, Dai Nippon Kaiga, 1994
5. Famous Aircraft of the World #2: Hawker Hurricane, Richard Caruana, Periscopio Publications, 2008
6. Aviation Classics #15: The Hawker Hurricane, Tim Callaway, editor, Mortons Media Group Ltd, 2012

Pro naročné modeláře nabízejí výrobci ještě řadu dalších doplňků , které nám umožní vyšperkovat už tak dobrý základ stavebnice. Mateřská firma nabízí další rezinové varianty kanonů.

Ještě dokonalejší variantou jsou zbraně kovové od polského výrobce Master.

Dalším dplňkem od firmy Fly je vacuformovaná kabina, která je tenčí než původnín čirý díl a masky pro stříkaní.

Třešničkou na dortu je palubní deska od polské firmy Jahu a textilní upínací pásy od české firmy HGW models.

Firma Scale Aircraft Conversions nám nabízí kovové podvozkové nohy. Pro jiné verze Hurricanů nabízí firma Grey Matter Aviation přídavné nádrže. Námořní stroje je ale nenosily.

Naopak raketová výzbroj se používala i u námořních verzí. Pěkný set nám nabízí český výrobce AIRES.

Bohužel zatím nikdo nevyrábí vztlakové klapky, ať už leptané, nebo rezinové. To samé platí i o dvanáctiválci Rolls-Royce Merlin, který by v rezinové podobě rozhodně model Hurricanu oživil.

V současné době jsou dvaatřicetinové stavebnice firmy FLY nejlepšími modely Hurricanu a to nejenom v tomto měřítku, ale vůbec. Model je tvarově i rozměrově přesný a detailně zpracovaný. Tím, že součástí stavebnice jsou i díly rezinové a fotolepty, je tato určena spíše pro zkušenějšín stavitele plastikových modelů. Ten, kdo už nějakou short-runovou stavebnici stavěl, si jistě bude vědět rady. Takže ze stavebnice a í výše uvedených doplňků získáme špičkový model dnes už ikonického stroje. Může posloužit jako základ i pro složitější konverze ruských dvoumístných strojů. A v neposlední řadě ani cena není za tento druh stavebnic nijak přehnaná. Pokud bychom chtěli tuto stavebici hodnotit nějak bodově, viděl bych to tak na devět a půl bodu z deseti.

Otakar Beneš

Vyjádření výrobce – výrobce, firma FLY, nemá k textu recenze výhrady

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *