Grumman J2F Duck byl americký jednomotorový obojživelný dvouplošník užívaný ve druhé světové válce. Vycházel z dvoumístného prototypu XJF-1 zalétaného 4. května 1933 s motorem Pratt & Whitney R-1535-62 Wasp o výkonu 478 kW.
Námořní letectvo objednalo 27 strojů s podstatně výkonnějším dvouhvězdicovým motorem Pratt & Whitney R-1830-62 Twin Wasp o 698 kW pod označením JF-1. První stroje se dostaly v červenci 1934 na palubu letadlové lodi USS Lexington (CV-2).
US Coast Guard obdrželo 14 kusů s devítiválcovými hvězdicovými motory Wright R-1820-102 Cyclone pod označením JF-2, jeden stroj koupilo US Marines a osm strojů Argentina. 10. prosince 1934 byl s touto variantou nad zátokou Chesapeake ustanoven nový mezinárodní rychlostní rekord 306,8 km/h pro stroje své třídy.
V roce 1935 US Navy odebralo dalších pět obojživelných letounů, tentokrát s motory Wright R-1820-80 Cyclone pod typovým označením JF-3.
Stálý zájem o tuto kategorii letounů vedl k modernizaci základní koncepce. 25. června 1935 byl zalétán prototyp zdokonaleného XJ2F-1 s pohonnou jednotkou Wright R-1820-20 Cyclone o výkonu 754 kW. US Navy objednalo 89 strojů, US Marines 30 kusů ozbrojené varianty J2F-2. Námořní letectvo USA následně odebralo 21 letounů J2F-3 s motory R-1820-36 se zvýšeným plnícím tlakem a 31 kusů J2F-4 pro vlekání vzdušných terčů osazených motory R-1820-30.
V roce 1941 přišla velká zakázka na 144 strojů J2F-5 s motory R-1820-50 po 772 kW. Z této série odebrala některé kusy pobřežní ochrana, jeden armádní letectvo jako OA-12. V roce 1943 převzala licenční výrobu společnost Columbia Aircraft Corp., která vyráběla verzi J2F-6 s motory R-1820-54 o výkonu 772 kW. Jednalo se o stroj originální konstrukce, který byl vyráběn až do roku 1945.
Autor fotografií – Randy Malmstrom, zveřejněno se souhlasem autora. Author of the pictures Randy Malmstrom, published with his permission.
