Při mé návštěvě belgického Leopoldsburgu v rodině leteckého nadšence a hrdého tankisty belgické armády Chrise Vanhee (ano, je to on, o kterém psal Pavel Šipka v HPM, restaurátor Ju 88, jehož vrak koupil v Rusku) jsme jedno ráno navštívili dva vojenské hřbitovy v blízkém okolí – německý a spojenecký. Na tom spojeneckém jsem byl upozorněn na hrob muže, vyznamenaného Viktoriiným křížem. Takové hroby nepotkává člověk každý den, proto jsem si o tomto pilotovi zjistil pár dat…
Edwin (Ted) Essery Swales VC DFC (3. červenec 1915 – 23. únor 1945)[/caption] byl jihoafrický pilot, hrdina druhé světové války. Vyznamenán byl Záslužným leteckým křížem – DFC a posmrtně Viktoriiným křížem.
Edwin Swales se narodil v Inandě, Jižní Afrika jako jeden ze čtyř sourozenců. V mládí byl aktivním sportovcem, hrál ragby za různé civilní i vojenské kluby a nadšeným skautem. Před vypuknutím války narukoval k jízdě, během jeho služby dosáhl hodnosti Sergeant Major. Ve svazku jízdy absolvoval i válečné operace na africkém kontinentu. 17. ledna 1942 byl převelen k jihoafrickému letectvu. K 22. srpnu 1943 byl převeden do svazku RAF, ponechal si ale jihoafrickou uniformu i hodnost.
Ve Velké Británii absolvoval velice úspěšně výcvik na těžkých bombardérech a byl v červnu 1944 přidělen k elitní 582. peruti „Pathfiders“, jež byla součástí No. 8 Pathfinder Group, umístěné na základně Little Staughton, v hrabství Huntingdonshire. K jednotkám „Pathfinders“ byli přidělováni jen velmi zkušení piloti, kterým se podařilo u Bomber Command dokončit operační túru. Swales byl k peruti přidělen aniž by strávil ve vzduchu jedinou operační hodinu za řízením těžkého bombardéru. To svědčí o jeho talentu a pilotních schopnostech.
První operační let absolvoval 12. července 1944. Po jmenování kapitánem letounu se zůčastnil velmi úspěšného náletu na Kolín 23. prosince 1944. Při tomto náletu zahynul jeho blízký přítel, taktéž nositel VC, Robert Palmer, DFC. Ten byl druhým pilotem – pathfinderem, vyznameným Viktoriiným křížrm.
23. února 1945, za řízením Lancasteru Mk. III, PB538, vedl nálet na Pforzheim nedaleko Karlsruhe. Během tohoto náletu bylo zabito 17 500 civilistů během 22 minut…. Jednalo se o Swalesovu 43. akci, náletu se zúčastnilo 367 Lancasterů a 13 Mosquit, 12 Lancasterů bylo té noci ztraceno. Během oněch 22 minut bylo zničeno 83% zastavěné plochy a nálet byl hodnocen jako nejefektivnější během celé války.
Swalesův Lancaster byl napaden nočním stíhačem Messerschmitt Bf 110. Jeho palba byla přesná, podařilo se mu vyřadit motor a proděravět palivové nádrže. Při druhém útoku byl zapálen další motor. Swales se rozhodl k okamžitému návratu do Británie, případně dosáhnout území, obsazené Spojenci. Náhlá změna počasí jeho úmysl pžekazila. Swales nařídil posádce opustit letoun. Udržoval jej v letu s vypětím všech sil. Když ostatní členové opustili palubu stroje a zachránili si životy pod vrchlíky padáků, Lancaster se vzepjal a neovladatelný spadl na zem nedaleko Valenciennes v severní Francii. V jeho troskách nalezl Ted Swales smrt.
Pohřben je na spojeneckém hřbitově v Leopoldsburgu.
A na závěr pár slov o nejvyšším britském vyznamenání…
Viktoriin kříž (anglicky Victoria Cross) je nejvyšší vojenské vyznamenání Spojeného království a dříve i Britského impéria. V systému britských řádů a vyznamenání má přednost i před Podvazkovým řádem. Může být udělen za činy výjimečné udatnosti v boji příslušníkům ozbrojených sil bez rozdílu hodností.
Založen byl královnou Viktorií v roce 1856 během krymské války jako prostředek ocenění mimořádně chrabrých činů příslušníků Britské armády a Královského námořnictva, bez ohledu na jejich hodnost, délku služby či třídní původ, aby bylo napraveno to, že jediné do té doby existující britské vyznamenání udělované za vojenskou statečnost, Řád lázně, mohlo být udělováno jen vyšším důstojníkům.
Původně byl udělován i příslušníkům ozbrojených sil dalších zemí Commonwealthu, ale ve většině z nich byl v druhé polovině 20. století postupně nahrazen jejich vlastními vyznamenáními.
Honza Polc