Před nedávnem se na stránce objevil odkaz na článek s fotoalbem maďarského Ju 52, sestřeleného povstaleckou Avií B.534. Na konci uvedeného článku bylo vysloveno několik úvah a domněnek ohledně účelu letu zmíněného Junkersu, spolu se zpochybněním legitimity daného cíle. Z uvedeného důvodu je zajímavé udělat si obraz na základě pohledu z druhé strany a podívat se na let Junkersu očima maďarské posádky, z dostupných maďarských zdrojů.
Tyto zdroje uvádějí, že šlo o kurýrních let do Krakova. Pilotem byl npor. (főhadnagy – fhgy.) György Gách, bývalý dopravní pilot letecké společnosti MALERT, který na tento „nešťastný“ let 2.9.1944 zaskočil za svého nemocného kolegu. Dalšími členy posádky byli, druhý pilot npor. Nándor Vermes, radista Imre Maszlagi a palubní technik rtm. (őrmester – örm.) László Széky. Na palubě letadla se ještě nacházeli dva štábní důstojníci a 5 dalších cestujících. V nákladovém prostoru letadla byly 3 sudy s leteckým benzínem a pytle s poštou. Střelecké stanoviště na střeše bylo přikryté plachtou a kulomet nebyl nainstalován. Posádka totiž před letem nebyla informována o situaci na Slovensku, o povstání vůbec nic netušila, proto během letu hluboko v týlu Osy nepočítala s nepřátelským útokem.
Počasí během letu bylo vynikající. Na půli cesty, nad Kremnickými horami vedle nich prolétl stíhací dvojplošník. Na nose, trupu a křídlech bylo dobře viditelné žluté identifikační označení letadel států Osy. K velkému překvapení a zděšení posádky Junkersu se však letadlo otočilo a zahájilo útok. Pravý motor začal hořet a objevil se hustý černý kouř. Technik Széky, který seděl za kapitánem letadla a jeden ze štábních důstojníků byli smrtelně zraněni. Střelami byl zraněn i radista. Z proděravělých sudů vytékal 100 oktanový benzín. Kapitán letadla, npor. Gach okamžitě reagoval – vypustil palivo z nádrží, vypnul zapalování motorů a hledal místo pro nouzové přistání. V kopcovitém terénu našel v dohledu jen jednu rovnou plochu, velikosti asi fotbalového hřiště, kam se rozhodl přistát. S námahou se přehoupl přes porosty na okraji plochy a okamžitě položil letadlo. Podvozek náraz vydržel, ale následně pravé kolo vjelo do prohlubně v poli. Junkers udělal otočku a zastavil se s pravým křídlem na zemi. Požár motoru mezitím uhasl, což posádku a cestující zachránilo od smrti v plamenech. O zraněné se postarali obyvatelé nedaleké vesnice. Posádka se dostala do povstaleckého zajetí, ale později se jí během německého bombardování podařilo uprchnout.
Tolik z maďarských záznamů, které se opírají o výpověď kapitána letounu a ostatních členů posádky. Je z nich zřejmé jaký byl účel letu i jak probíhal samotný útok. Vyvrací tak různé spekulace, že šlo o sanitní letoun nebo letoun který vezl raněné vojáky z frontu a podobně. O legitimitě cíle necháme čtenáře, aby si udělali vlastní názor, ale v rámci válečného práva šlo o vojenský transportní letoun s vojenskou posádkou, byť právě v té době dočasně neozbrojený.
-LaV-
Fotografie laskavě poskytli -LaV- a Štěpán Stránský, děkujeme.
Článek je volně zpracován dle článku na webu – http://www.hadakutjan.hu/index.php kde najdete i další informace.